Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi

 Jeruzalém, 11. dubna 1961. Začíná proces s Adolfem Eichmannem. Referovat o něm má francouzská novinářka, kterou doprovází izraelský kolega. K nim se přidává Hannah Arendtová, třetí hlas komentující tuto významnou historickou událost. Z Jeruzaléma do Wannsee, přes Argentinu a Osvětim; komiks, který zavádí čtenáře na sám okraj pekla jménem šoa. Jak potrestat někoho, kdo spáchal nevýslovné zločiny? Je trest smrti přiměřený? Napraví něco? Má vůbec smysl – tváří v tvář šesti miliónům mrtvých a masovému vyhlazování? Mladý izraelský stát v roce 1954 odvážně zrušil hrdelní trest za zločiny spadající pod trestní zákoník a při tomto rozhodnutí se opíral o judaismus, což je abolicionistické náboženství už z podstaty. Ale… existuje i u trestu smrti nějaká výjimka? „Dá se vůbec přemýšlet o trestu smrti, když před vámi stojí jeden z nejstrašnějších katů dějin?“